Věrko,

děkuji Ti za klid, který se ke mně vrátil. Po každé konzultaci mám k sobě blíž a víc rozumím věcem, které se dějí. I cukrovku (1.typu), která byla původním impulzem k návštěvě u Tebe, vnímám už jen jako důsledek rozhodnutí, které jsem udělala v nesouladu se svými pocity. A tak ji mohu konečně přijmout.

Najednou nereaguji na situace kolem sebe, ale jen na sebe samotnou. Nehodnotím a paradoxně jsem víc součástí všeho okolo. Okolí už není nepřátelské, jen prostě JE. Je to taková úleva.

Druhý a třetí den po konzultaci se vždy vyjeví nějaká komplikace, jakoby test, jak na tom jsem. Dávám volný prostor všem situacím, ať se dějí, zůstávám v klidu a nic se pak nestane nebo se vše řeší téměř samo.

Kdykoliv se takto zklidním, cítím velký prostor v sobě i kolem a cukr v krvi sám KLESÁ! Je to zázrak.
Děkuji Ti za tu šanci, že mám volbu, vybrat si, jaký je můj život. Děkuji Ti, že jsi mi pomohla vyprázdnit ten těžký batoh, který s sebou táhnu roky i minulé životy.

Jsi úžasná bytost.

Jitka