Milá Věruško,

zatím se prokousávám manuálem a tak nějak zažívám a skládám. Ale, hlavně bych ti chtěla poděkovat,

díky tomuto kursu jsem si uvědomila, že není nutné duchovně,  řekněme růst jen přes bolest, ale že se u toho můžeš i zasmát a bez strachu v klidu si zakouřit. No, to dělám trochu srandu, ale je to v podstatě o tom, přijetí a nesoudění, či jak to říct.

Jak říkáš není špatných otázek, tak já si myslím, že také není špatných cest, záleží na tom kdo tě na ní provází a jestli se nechá vést Stvořitelem, nebo mluví, ze sebe.